Autoškola to je také teorie
Autoškolu bychom mohli rozdělit s ohledem na druhy výcviku do dvou základních segmentů. Tím prvním je teoretická příprava a druhým praktická výuka. Praktické jízdy v autoškole jsou náročnější, neboť sestávají z několika desítek hodin pohybu v terénu, mimo jiné i ve stresujícím hustém městském provozu, zatímco na teoretickou výuku máte dostatek času v klidném domácím prostředí. To ale neznamená, že se teorie pouze odbyde zhotovením taháku a přestanete se o ni v podstatě zajímat. Jistě, že podvádět a lhát se nemá, to ví každý, ale jestliže budete podvádět ve škole při písemce z chemie, nezapamatujete si vzorec kyseliny křemičité, což v dalším životě nebudete potřebovat, anebo si ten vzorec snadno vyhledáte na Wikipedii, nic tak hrozného se nestane, jako neznalost základních pravidel silničního provozu při řízení vozidla.
Každý řidič za volantem je v praxi vystavován v podstatě praktické zkoušce z teorie. Jestliže nemá jasno v základních pojmech, plete si dopravní značky, nechápe přednost zprava, ignoruje znamení o změně směru jízdy, pravidla při předjíždění, zařazování do jízdních pruhů, přednost v jízdě tramvaje a další „drobnosti“, může to skončit tragicky. Teoretická průprava je v autoškole v Praze a nejen v Praze naprosto zásadní a důležitá část žádosti o vystavení řidičského průkazu.
Věnujte proto teorii dostatek času, vyplatí se opravdu usednout k testům a hlavně jim porozumět. Teorii se neučíme proto, abychom ji znali nazpaměť jako básničku „Jak lvové bijem o mříže“. Báseň Jana Nerudy je vám k užitku spíše pro zpestření okruhu znalostí mateřského jazyka, ale nebudete ji potřebovat recitovat za volantem, tam naopak musíte vědět, jak a kdy máte přednost v jízdě a komu přednost musíte dát. Tehdy na silnici nerozhoduje ani barva vozidla, ani jeho velikost či stáří, ani majetkové poměry a způsob pořízení automobilu – zde jsou pravidla jasně dána pro každého bez rozdílu věku a pohlaví, národnosti, náboženského vyznání, sexuální orientace a dalších osobních atributů.

